Mýty a fakta o VtE

Několik hlavních mýtů o větrných elektrárnách


1. Větrné elektrárny mají ničivý dopad na krajinný ráz.

Naše větrné elektrárny jsou výrazným prvkem pouze z několika málo míst v krajině (srovnatelné např. z obrázkem níže), nikoliv však při pohledu z obce. Výjimkou je samozřejmě, pokud stojíte přímo pod elektrárnou.

Při 95% pohledech z intravilánu obce však naše větrné farmy pohledově nevadí. VtE Neruší výhled z okna, výhled venku od domu do krajiny, neruší při pobytu na ulici, neruší při pobytu na hřišti atp., viz např. násl.obrázek.

02
Rhdr
Smacap Bright
05
07
08
09
Smacap Bright

Naše větrné parky jsou navrženy tak, aby vliv na krajinu byl co nejmenší. Dopady větrných elektráren na krajinný ráz každopádně nejsou o nic rušivější než stávající dominantní prvky v okolní krajině – např. sloupy vysokého napětí, zemědělské a jiné stavby a sila, telefonní vysílače, přenosové věže, tovární komíny atp.

Naše malé větrné farmy jsou malé počtem vrtulí, jedná se typicky o 2, 3, maximálně 5 vrtulí ve farmě.

Musí se stavět tam, kde je dostatečně větrno, tedy většinou na kopcích nebo rozlehlých rovinách. To, že jsou v krajině někde na poli či v rovině výrazně vidět, ještě neznamená, že krajinu kazí. Harmonická krajina je založena na rovnováze šetrného lidského působení a přírody.


2. Větrné elektrárny rostou lidem přímo za domy a je obava z hluku.

Respektujeme názory a obavy obyvatel v místě plánovaných větrných elektráren. Počítáme s rezervou s dodržením předepsaných vzdáleností jednotlivých elektráren od obydlených stavení. Moderní stroje, které budou v našich farmách umístěny, mají oproti starším typům navíc upraveny listy rotoru tak, aby hluk nebyl rozeznatelný již cca 400 m od strojů, a to ani po větru, natož pak v místech obytných stavení. Naše větrné parky však stavíme s rezervou, tj. v podstatně větších vzdálenostech od nejbližších obydlí. Hluku se tak nemusíte obávat.


3. Ochrana ptactva a zvěře

Chování ptáků i divoké zvěře v blízkosti větrných elektráren je rozdílné: zatímco některé druhy ptáků staví svá hnízda částečně v úkrytu generátorových skříní větrných elektráren, aniž by tím jakkoliv trpěli, jiné druhy se okolí elektráren vyhýbají. Vědecky podložené studie dokládají, že zraňování ptáků větrnými elektrárnami nehraje žádnou roli.


4. Náklady na větrnou energetiku

Provozovatelé nových větrných elektráren (a nových obnovitelných zdrojů vůbec) budou muset mezi sebou soutěžit v aukci a podporovány budou jen projekty, vyžadující minimální podporu na větrnou energetiku. Maximální výkupní cena energie v aukcích nebude vyšší, než stávající cena Energetického regulačního úřadu ve výši 1,93Kč / kWh; jde o nejnižší výkupní cenu elektřiny ze všech obnovitelných zdrojů, srovnatelnou s tržní cenou elektřiny. Doba štědré podpory obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických elektráren z roku 2010, dávno skončila.


5. Veřejné mínění

Zajímavé jsou průzkumy veřejného mínění, kdy respondenti dvakrát odpovídali na stejné otázky. Například 12 % obyvatel očekávalo problémy s hlukem – ale po uvedení elektráren do provozu si už hluk jako problematický uváděla pouhá 2 %. Z 27 % na 12 % také klesl počet lidí, kterým vadil vliv větrných farem na krajinný ráz.

Velká většina občanů České republiky hodnotí moderní větrnou energetiku mimořádně pozitivně. Z výzkumu nezávislé agentury TNS Factum z roku 2004 vyplynulo, že 73 % občanů České republiky souhlasí s výstavbou větrných elektráren a pouze 18 % občanů je proti (ostatní odpověděli, že neví).

Souhrnné výsledky celkem 42 průzkumů veřejného mínění provedených ve Velké Británii mezi lety 1990 a 2002 ukázaly, že v průměru 77 % britského obyvatelstva podporuje využívání větrné energie a pouhých 9 % se na ni dívá negativně.


6. Úspory škodlivin

Přestože je v České republice globální oteplování často bagatelizováno, je napříč vědeckým spektrem uznávanou realitou; i v České republice už pociťujeme změny počasí a stále častější extrémy, letní vlny veder a podobně.

Jedna větrná elektrárna typu Vestas V100 bude během své dvacetileté životnosti vyrábět elektřinu pro cca 4000 lidí a ušetří životnímu prostředí 135 000 tun CO2. Tím ušetří přibližně 125 000 tun hnědého uhlí. Kromě toho také ušetří tuny popílku a jiných zplodin, jako jsou oxid siřičitý (příčina smogu a kyselých dešťů), prach, těžké kovy a další. Přínosy jsou tedy velmi významné.


7. Proč nevyrábět elektřinu raději v jaderných elektrárnách

Bohužel, složitost a stále preciznější potřeba zabezpečení jaderných elektráren vyústilo v extrémně drahé projekty jaderných elektráren v posledních desetiletích. Cena silové elektřiny z nových jaderných elektráren se tak pohybuje mezi 2,50 až 3,50 Kč / kWh. Cena elektřiny z novějších jaderných elektráren je tedy mnohem vyšší, než je maximální cena elektřiny z VtE (1,93 Kč / kWh), a to i a to bez započtení mnohých nákladů a rizik, která musí u jaderné elektrárny nést stát (např. zabezpečení vzdušného prostoru, náklady na likvidaci elektrárny a na likvidaci vyhořelého paliva a podobně).


8. Větrné elektrárny zvyšují náklady na provoz a stabilitu přenosové soustavy ČR

Větrné elektrárny jsou nestálý zdroj energie. Pokud je však elektráren rozumné množství – kterého jsme v ČR ještě zdaleka nedosáhli – nebo jsou k dispozici možnosti akumulace elektrické energie – jež se rychle rozvíjejí např. spolu s rozvojem elektromobility – pak integrace větrných farem do energetické soustavy ČR nezvyšuje náklady na provoz a stabilitu soustavy. Stávající záložní a špičkové zdroje naší soustavy, jako jsou špičkové a přečerpávací vodní elektrárny, dokáží vyrovnat výkon podstatně většího množství větrných elektráren, než máme instalováno. Díky bateriím zejm. u elektromobilů, připojeným k síti, a možnosti je řízeně nabíjet (a také vybíjet), budou pak možnosti levné integrace větrných elektráren do soustavy 21. století ještě podstatně širší.


9. Diskoefekt a vrhu stínů

Za slunných dnů se dříve v blízkosti větrných turbín vyskytoval tzv. diskoefekt – světelné záblesky na listech rotoru. Tyto světelné záblesky byly však pouze náhodně a krátkodobě postřehnutelné. Tento efekt způsobovalo zrcadlení povrchu lopatek. Výrobci problém diskoefektu jednoduše již dávno vyřešili  nanášením matné barvy na povrch lopatek rotoru, takže u nových strojů nehraje již žádnou roli. Rovněž efekt vrhu stínů je u našich větrných farem minimalizován tak, že nehraje žádnou roli.

 

© Copyright 2019 RenoProjekt.cz | administrace